INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Fakt, že skupina VIDOCK se na domácí scéně netěší úplně nezprofanovanější známosti a naproti tomu nesporné kvality jejího debutového alba, recenzovaného nedávno i na zdejších stránkách, mě nakonec nasměrovaly až k ústřední postavě těchto severočeských heavy metalistů, kytaristovi, skladateli a naposledy také zpěvákovi Tomášovi Eislerovi, abychom něco z toho probrali společně blíže. A jelikož jsme nemohli než nereflektovat i na nejaktuálnější dění v kapele, došla řeč také na novou sestavu TÖRRu …
Původ názvu vaší kapely je zřejmě nabíledni, jen mám ten pocit, že zakladatel francouzské kriminalistiky Eugène François se psal jako VIDOCQ a nikoliv VIDOCK … ?
VIDOCQ s „Q“ nevypadalo dobře jako logo. Proto jsme „Q“ zaměnili za „K“ .
Můžeš ve stručnosti nastínit vaši hudební minulost a co a kdy vás svedlo dohromady?
Hrál jsem například v AYERDALL, s kterými jsme v roce 1999 vyhráli „Rock Made In Gambrinus“ a vydali desku u Popron Music. Dále jsem krátce hrál v ústeckých HYDRARRGYRUM a v roce 2002 jsem s Janem Seibtem založil SOUL INVETION, kde například na bicí hrál Richard Scheufler ml. Právě v závěru existence SOUL INVENTION vystřídal Richarda Scheuflera na postu bubeníka Jirka Hájek a Zdeňka Bořila na postu baskytaristy David Hradílek. Bylo zřejmé, že kapela se žánrově bude dále ubírat jiným směrem, a proto jsme přistoupili i ke změně názvu.
Bylo těžké před oněmi čtyřmi roky najít heavy metalové kapele název, který by dobře zněl a zároveň už na něj nepřišel někdo jiný?
Název „VIDOCK“ vymyslel David Hradílek. Ještě než jsme se seznámili, vždycky snil o tom, že tak v budoucnu pojmenuje svou kapelu.
A proč název „Faustum“? Obal CD má ten význam ještě nějak doplnit či dokreslit?
Název „Faustum“ měl vystihnout temnou a mystickou náplň textů, navíc měl být jednotný pro anglickou a českou verzi CD a měl s tím samozřejmě korespondovat i obal.
Album jste nahrávali v „Haciendě“ Miloše „Doda“ Doležala, který vám jej i produkoval – neříkal vám, že někdy zníte jako VITACIT za jeho éry? Místy mám pocit, že by klidně mohl …
Ne ne, Dodo nám nic takového neříkal.
Z kolika písní se při nahrávání vybíralo? Nebo jste šli dopředu poctivě připraveni s jedenáctkou skladeb, která se pak na CD objevila?
Výběr jsme provedli sami asi ze 14 skladeb. S konkrétní jedenáctkou jsme pak přijeli do „Haciendy“.
Nemůžu se nezeptat na skladbu „Ritual“, kterou si pamatuji už od dob HYDRARRGYRUM a mám dojem, že s českým textem. Ta skladba je tak výrazná a provází tě už tak dlouho, až bych řekl, že je to málem něco jako tvůj osudový kus? Co že se na CD dostala až teď?
Skladbu „Ritual“ jsem složil během svého působení v HYDRARRGYRUM v r. 2001. S nápadem zařadit „Ritual“ do repertoáru VIDOCK přišel náš někdejší manažer Jiří Sklenář a u mnohých fans se to setkalo s velkým ohlasem. Českým textem jsem jí opatřil až ve VIDOCK. A protože VIDOCK točil velkou desku, tak tam „Ritual“ zkrátka nemohl chybět.
A kde zůstala skladba „Harmony Of Nord Wilderness“, když už jsme u HYDRARRGYRUM? Mám ten pocit, že k „Ritual“ patřila jako dvouvaječné dvojče k dvojčeti …
V době, kdy jsme zařazovali „Ritual“, jsme silně uvažovali i o „Harmony Of Nord Wilderness“. Ale jak rychle přicházely songy jako „100 Devils“, „V“, „Leviatan“ nebo „Fall Into The Abyss“, měli jsme hodně nových nápadů a navíc jsme hodně koncertovali, tak jsme se rozhodli se tímto starým songem již nezabývat.
Jaký je o „Faustum“ zájem? Už vás třeba někdo upozornil, že se na těch a těch webových stránkách dá zadarmo stáhnout?
„Faustum“ se zatím prodalo něco přes 200 CD. To, jestli se dá na webu stáhnout, netuším.
Snažíte se proto hrát ještě častěji? Jak často a kde vás vůbec můžeme vidět?
„Faustum“ bohužel přišlo s velkým zpožděním a my se nyní věnujeme tvorbě nového materiálu. Minimálně bychom během jara chtěli nahrát 4 písňový maxisingl a nastínit fanouškům, jakým směrem se VIDOCK do budoucna posune. Myslím, že to bude překvapivé a rozhodně zajímavé. Ke koncertní činnosti bychom se chtěli vrátit na podzim 2011 posíleni o nový materiál.
Některé ze skladeb „Faustum“ prý naživo hrajete v češtině? Jak moc se pak české a anglické verze textů od sebe liší obsahově? O čem vlastně píšete a zpíváte?
Všechny songy byly otextovány českou a anglickou verzí. Vyzkoušeli jsme na koncertech oboje. Kde fans pozitivně reagovali na český text, nechali jsme češtinu. U většiny songů se dařilo zachovat význam v obou verzích. Námětově jsou to reakce na dobu a společnost, v níž žijeme. Reakce na tlaky, kterým jsme vystaveni, a jak se s nimi umíme nebo neumíme vypořádat … příkladně text „100 Devils“ nebo „Leviatan“. Také nás inspirují filmové náměty, které se zabývají podobnou tématikou - tak vznikl třeba text ke skladbě „V“.
Že budeš zpívat ty, bylo u VIDOCK dopředu jasné? Řešili jste tak nedostatek sólových zpěváků? Ptám se proto, že za prvé navíc obsluhuješ kytaru, a že za druhé zpěvák s výše položeným zpěvem by vám možná mohl dodat více barevnosti …
Post zpěváka jsme řešili velmi dlouho, bohužel se ale nenašel se nikdo vhodný, kdo by zapadal žánrově, a kapela byla schopná bez problémů fungovat.
Nepřipadáš si tím pádem třeba jako Jeff Waters, když sis přibral ke kytaře i veškeré zpěvy?
Nevím … stále si spíš připadám jen jako Tomáš Eisler (smích).
Na konci loňského roku se nedalo přehlédnout, že jste s Davidem Hradílkem nastoupili také do TÖRRu, resp. k Otovi Herešovi. Jak k tomu došlo? Absolvovali jste nějaké výběrové řízení či tak něco?
V srpnu 2010 mi zavolal manažer a bubeník TÖRRu Radek Sladký a nabídl mně a Davidovi post kytaristy a baskytaristy. Žádný konkurz se nekonal. Ota Hereš s Radkem Sladkým si nás jednoduše vybrali předem.
Jaké máš momentálně pocity z téhle spolupráce a co znamená pro VIDOCK?
Pocity mám momentálně dobré a každopádně nás s Davidem nabídka angažmá v TÖRRu velmi potěšila. Tato sestava je ale na začátku. Nechci dělat závěry a prognózy. Pro VIDOCK to zatím nic neznamená. To budeme řešit až na podzim, kdy budeme s VIDOCK chtít odehrát více koncertů a TÖRR bude také chtít vyrazit na podzimní turné.
Už jsi pár živých vystoupení zažil, jak na vás dva novice reagují fanouškové TÖRRu?
Vlastně jsme loni na podzim odehráli v nové sestavě pouze dva koncerty a reakce fans byly převážně pozitivní.
Co bys jinak řekl na tohle rozdělení TÖRRu, kdyby se tě tedy netýkalo osobně? Dá se podle tebe říct, kdo ze dvojice Hereš a Henych měl větší „morální“ právo toho druhého z téhle kapely vypoklonkovat?
Rozhodně mě rozchod Vlasty s Otou a Radkem velmi překvapil … asi jako většinu české metalové veřejnosti. Já a David jsme do TÖRRu nastoupili až na podzim a všechny tyto události se odehrály v létě. Nevím, co se přesně stalo, a proto se necítím kompetentní k tomu, abych posuzoval něčí morální práva. Co si jen pamatuji ze své ranné puberty, tak mám dojem, že zakladatelem TÖRRu byl Ota Hereš.
Obligátní vzkaz našim čtenářům na závěr …
Prožívejte hudbu svých oblíbenců co nejvíce živě na koncertech. Potřebují vidět vaše tváře a cítit vaši podporu …
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.